Co je vlastně Jóga? 

Slovo Jóga je odvozeno od sanskrtského kořene yuj a znamená sjednotit.Jóga znamená sjednocení individuálního já (átman) s universálním bytím (paramátman). Povaha tohoto sjednocení se liší podle druhu jógy. Nejznámější jsou: karmajóga (jóga činnosti); džňánajóga (jóga vědění); bhaktijóga (jóga oddanosti) a dhjá­najóga (jóga meditace)

Filozofie Jógy

Slovo jóga se v současné době objevuje v našem životě dost často. Můžeme ho nalézt v knihách, časopisech, slyšet v rádiu, na přednáškách či během rozhovoru s přáteli. Pravděpodobně máte již vlastní představu, co jóga znamená. Možná si slovo jóga spojujete se zdravým a pružným tělem v neobvyklé pozici, s nehybným jogínem v meditaci nebo s filozofií Východu. Jóga je toto všechno a ještě mnohem víc.

Je velmi obtížné definovat jógu několika slovy. Bezpochyby je však jóga jedním z nejúplnějších a nejuniverzálnějších systémů. Je to ucelený pohled na život lidstva a ostatních živých bytostí a na celý vesmír. Jóga nás učí, že všechny aspekty života jsou neoddělitelně propojeny a že jedině realizací a zážitkem této úplnosti můžeme uspokojit náš vnitřní hlad po poznání a trvalém štěstí. Věda, moudrost jógy je univerzální a věčná. Je uchovávána v neměnné podobě indickými světci, kteří v meditaci zkoumali přírodu a vesmír a dosáhli plné realizace všech zákonů existence.

Chcete-li dosáhnout osvobození, musíte si odpovědět na základní otázky života. Nejen teoreticky, ale prakticky. Ptejte se sami sebe:

• Kdo jsem?
• Odkud jsem přišel?
• Proč jsem přišel?
• Naplnil jsem smysl svého života?
• Kam půjdu?

Jóga   je synonymum pro sjednocení, spojení, rovnováhu a vyváženost. Je známé po celém světě a užívá se v mnoha významech.

Jóga   označuje filozofii, duchovní nauku či náboženství, používá se pro tělesná a duchovní cvičení. Rozumí se pod ním určitý způsob života.

Jóga   je naukou o těle, mysli, vědomí a duši - znalost anatomie a fyziologie lidského těla využívá jóga v propracovaném systému tělesných cvičení a očistných technik, které pomáhají udržet tělo zdravé a v dobré kondici. Pomocí dechu učí Jóga pracovat s jemnou energií – pránou.

Jedním z cílů Jógy je dosažení klidu mysli a rovnováhy mezi tělem a myslí.

Jóga   vede k rovnovážnému emočnímu a psychickému stavu, k dosažení klidu mysli. To se projeví jako harmonie v lidských vztazích, láska ke všemu stvořenému, nesobecká práce pro společnost.

Jóga   je široká nauka. Zahrnuje cesty a směry, které odpovídají různému založení a orientaci lidí, všechny vedou ke stejnému cíli – naučit se naslouchat svému srdci a poznat své Já. Překonat čas a prostor, rozpustit se a splynout s kosmickým vědomím, být jedno s Bohem…

Účinky Jógy

Blahodárné účinky jógy na lidský organizmus:

• celkově ozdravuje tělo i mysl
• vyrovnává a udržuje tělesnou váhu
• formuje postavu, posiluje svaly, udržuje vitalitu
• zlepšuje a reguluje činnost vnitřních orgánů
• překonává negativní emoce a vlastnosti
• prodlužuje život a zpomaluje stárnutí
• hluboce uvolňuje a osvobozuje mysl
• zlepšuje koncentraci a obohacuje lidské vědomí
• přináší zážitky vrcholného štěstí a spokojenosti

Cílem jógy je hledat a rozvíjet ty přirozené a příjemné pocity. Pokud si však chceme vychutnat cvičení delší, či i v náročnějších pozicích, nemusíme se bát toho, že se přetáhneme. Platí to ale, pokud budeme stále pozorně sledovat, že v každém okamžiku cvičíme pro radost, nikoli pro dosažení efektní pozice.

8 stupňů Jógy

Indický jogín Pataňdžali stanovil před několika tisící lety 8 stupňů jógy:
 

• Všeobecné etické principy - jama
• Pravidla morálky jedince - nijama
• Cvičení jogových pozic - ásán
• Jógové dechové techniky - pránajáma
• Ovládnutí smyslů - pratjáhára
• Koncentrace mysli - dhárana
• Meditace - dhjána
• Splynutí s Universem - samadhi

Tato stupnice v podstatě zahrnuje nejširší záběr jógy a integruje její formy. Ať se podíváme na jakoukoli z následujících variant, všechny se nějakým způsobem odvíjejí od některého z uvedených osmi stupňů. Formy jógy se navzájem prolínají, jedna technika podporuje druhou a tím se jejich působení zesiluje.

Různé formy Jógy

Je známo mnoho druhů jóg, mezi ty nejzákladnější patří:

• Hathajóga - jóga fyzických cvičení, využívající tzv. ásan - různých terapeutických poloh těla, které vitalizují celý organismus a mají vliv i na pránické, tj. enegetické tělo člověka.
• Bhaktijóga - jóga lásky a odevzdanosti Bohu. V této józe žák, bhakta, uctívá Boha v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva, Šakti,...) a odevzdává svůj život božstvu. Láska a sebeodevzdání pak ruší iluzi ega (žák zapomíná na své já) a jogín dosahuje osvícení.
• Džňánajóga - jóga poznání, moudrosti. Jogín studiem, meditacemi a koncentrací dospívá k sebepoznání, osvícení.
• Rádžajóga - královská jóga, tzv. osmistupňová stezka, stezka pevné vůle a sebekázně. Využívá ásan, pránájámy, meditací, koncentrací a krijí.
• Karmajóga - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí.
• Kundaliníjóga - jóga povzvedání energie člověka tzv. Šakti. Jogín pracuje s čakrami, energetickými centry v pránickém těle a nádími, dráhami, jimiž energie proudí.
• Gurujóga - Jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra - Gurua.
• Iyengar jóga - Iyengara představuje odstupňovaný systematický přístup k józe, který klade velký důraz na přesnost pohybu a tím na získání maximálního účinku ze cvičení.
• Nana a mantra jóga - Působením zvukových vibrací, které energii v těle harmonizují a mysl uklidňují se dosahuje překvapivě léčivých účinků na psychiku člověka.
• Aštanga jóga - Má samozřejmě spirituální základ, ale klade také velký důraz na provedení ásán, které se v celých sériích přelévají jedna v druhou v pomalém, nepřetržitém pohybu - jako v tanci.

Více a více lidí přichází na to, že jóga není žádné sektářství, že nikoho neomezuje, ale naopak každou bytost otužuje psychicky i fyzicky a dává jí svobodu. Štěstí, klid a mír, které hledáte možná všude kolem, najdete pomocí jógy v sobě.

Pro ty, kteří chtějí vědět více o dělení  jógy:

Vzhledem k tomu, že k poznání principů a k poznání smyslu lidské existence vede mnoho cest, není tomu jinak ani u jógy. Obecně můžeme o cestách jógy říct, že vedou člověka k hledání pravé podstaty lidství. Proto rozmanitost cest jógy odpovídá rozdílnému osobnostnímu zaměření člověka, který se zajímá o duchovný pokrok. Mezi tradiční cesty jógy patří: karma jóga - nezištná činnost, bhakti jóga - cesta srdce, rádža jóga - královská cesta, ovládání těla a mysli, džňáňa jóga - cesta intelektuálního poznání a také meditace.

Karma jóga

Karma znamená čin, konání. Je to cesta konání bez ulpívání na výsledcích činností s cílem zbavit se karmického dopadu našich činů, myšlenek, cítění atd. a tím se vymanit z koloběhu opakovaných zrození. Je to cesta činnosti, činnosti, jenž není motivovaná odměnou ale jejím základem je nesobecká služba a nezaujaté konání.

Bhakti jóga

je cestou lásky, soucitu, oddanosti a pokory. Bhakta, člověk který jde touto cestou, nejdřív hledá projevy boha všude kolem sebe, ve svém okolí a později obraci svou pozornost do sebe sama, do svého srdce. Tak v něm nastává pohlcení subjektu nekonečným objektem.
Touto cestou kráči lidé, kterým je vlastná citovost, empatie, láska, uctívání osobního božství.
Bhakti se rozděluje na nižší a vyšší. Nižší sakáma bhakti nebo aparabhakti = tedy očekávaní plodů, s přáním. Vyšší niškáma bhakti nebo parabhakti = bez očekávaní, bez prání, bez touhy.
Nižší - aparabhakti má dva stupně: První je gauni, přípravný stupeň, ve kterém najdeme různé rituály, obřady, modlitby, které mají za cíl pomoct rozvíjet koncentraci adepta. Druhy stupeň je mukhja a při něm se kontemplace o bohu stává harmoničtější, pokojnou a plnou míru.

Bhakti jóga má devět stupňů (nauda bhakti):

1. satsang - dobrá společnost, opakem je kusang - špatná společnost.
2. harikatha - čtení posvátných písem
3. šraddha - víra
4. Íšvarabhadžan - zpěv božích jmen
5. mantradžapa - opakování manter
6. šama - stažení smyslů
7. dama - pozorování smyslů
8. úcta ke světcům
9. santóša - spokojenost
10. Íšvarapranidhána - oddanost bohu.

Podle toho kde se bhaktové na své cestě nacházejí, můžeme je rozdělit do 4 skupin:

• hledající pomoc
• hledající radost
• hledající poznání
• hledající vysvobození

Džňáňa jóga

Džňá znamená v sanskrtu vědět, znát.
Je považována za neobtížnější cestu. Je to cesta poznání sebe sama, čistého vědomí. Člověk pracuje se svou inteligencí, logikou, základním pocitem vlastní existence, vědomým pocitem "Já jsem", učí se mít vyváženou mysl, zvládat své smysly a musí mít odvahu. Odhalení podstaty tohoto pocitu "Já jsem" je cílem džňáňa jógy.

Podle indického filosofa Šankary je podmínkou úspěchu:

• vairágja - zbavení se všech vášní a žádostí, nevášnivost.
• vivéka - rozlišování, patří sem i metoda néti néti.
• mumukša - touha po osvobození, po překonání vlastního ega
• šatkasampatti - schopnost disponovat šesti potřebnými vlastnostmi:

1. šama - ovládat vlastní nitro, především myšlení
2. dama - ovládat smyslové orgány
3. uparama (uparati) - plnění povinností, které člověk má uložené svou rolí v životě, jednání z povinnosti
4. titikša - trpělivost
5. samádhána - jednobodové soustředění, meditace na zvolené texty
6. šraddha - věřit a důvěřovat zvoleným textům

Bez splnění těchto podmínek není cesta dokončena úspěšně. Je důležité mít vyváženou mysl, zvládat smysly a mít odvahu.

Samotná praxe obsahuje:

• šravana - naslouchání tomu co učitel říká, přes pochopení dochází k odstranění nevědomosti (ávarana).
• manana - rozjímání, cílem rozjímaní je dosáhnout jedobodovosti, odstranění iluze (mája) a nasměrování pozornosti na nedvojnost bytí. To se děje zkoumáním, dotazováním, přijímáním názorů i jejich zamítáním a také studiem knih a sebezkoumáním (např. sebedotazovaním: "Kdo jsem já?"). Tento postup vyústí dříve nebo později k pochopení co to je Já, co to není Já a obvykle zjistíme, že je to něco mimo naše představy a chápání. Konečnou pravdu je potřebné přijmout a rozjímat nad ní ("to jsi ty. Tat tvam asi. Vse je átman. Vše je bráhman.") Zde končí cesta rozumu a začíná praxe intuice.
• nididhjásana - meditace je pohroužením kde končí činnost a nastupuje ztotožnění se se samotným vědomím.
• samádhí - dokonalé pohroužení je úplným splynutím s absolutním vědomím (brahman).

Rádža jóga

Rádža znamená král, proto bývá často označována jako královská cesta jógy. Výklad rádža jógy najdeme v starém indickém díle Pataňdžaliho Jógasútře.
Z filosofického hlediska Pataňdžali předpokládá, že existují dva protikladné, navzájem se ovlivňující principy: duch (puruša) a příroda (prakrti). Vesmírný princip prakrti tvořený třemi kvalitami (guna) se stává za spoluúčasti ducha puruša tvůrcem veškerého stvoření. Předpokládá se, že každý člověk má svého purušu. Puruša je při tvoření pasivní, jejich úloha je v osvícení. Naopak prakrti je dynamický prinip, který má smysl pokud mu dává směr puruša. Spojením puruši a prakrti vzniká jedinec s pocitem ahankáry (jáství). V původním stavu zažívá puruša blažená stav sebe sama a pouze pod vlivem prakrti se probouzí k sebeuvědomění. Až když unikne z jejího působení, získá puruša dokonalé osvícení a prožívá klid. Tento věčný klid je cílem jógy. Člověk jej může dosáhnout když ovládne své tělo a zastaví změny v mysli.

Patandžali rozdělil tuto cestu jógy na osm stupňů (proto se někdy nazývá aštanga jóga, ašt = osm, anga = údy, tedy osmidílná cesta). Praxe jógy předpokládá postupné zvládání jednotlivých stupnů:

1. jama - doporučené zásady, zákazy nebo také zdrženlivosti, tedy zásady jak kontrolovat své smysly, tělo a mysl. Je to základ duchovní dokonalosti. Bez pevných základů se nám dům duchovní dokonalosti zřítí u první zkoušky. Patří sem:

• ahinsa - neubližování (konáním, myšlením, cítěním jak jiným tak i sobě)
• satja - pravdivost
• astéja - nekradení
• brahmačarja - zdrženlivost
• aparigraha - nehrabivost

2. nijama - příkazy, principy, které pobízí k očistě na vnější úrovni. Pokud se adept bude držet těchto zásad, rozvine bezžádostivost a nelpění, jeho tělo se očistí a mysl se zklidní. Patří sem:

• šauča - čistota těla a mysli
• santóša - spokojenost
• tapas - sebekázeň
• svádhjaja - studium posvátné literatury
• Íšvarapranidhána - uctívání osobního boha

3. ásana - pozice nazvané ásany, jsou pevné pozice těla, ve kterých se člověk naučí ovládat své tělo a meditovat bez toho aby byl rušen pocity těla.
4. pranajama - ovládání dechu. Toto podporuje v člověku soustředění. Souhrn těchto prvních čtyř stupnů bývá někdy nazván hatha jóga.
5. pratjahara - ovládnutí smyslů
6. dhárana - koncentrace. Když člověk ovládá smysly může přenést svou pozornost k vnitřní aktivitě mysli a tak dosáhnout koncentrace.
7. dhjána - meditace. Je to volný tok koncentrace, kdy mysl je nad myslí, nesetrvává na předmětu soustředění, nýbrž s ním splývá.
8. samádhi - pohroužení. Mysl zcela ustoupila do pozadí, dochází k úplnému ztotožnění s objektem a dosažení stavu čistého vědomí.

Hatha jóga - nepatří do tradičného dělení. V Evropě bývá často uváděná hatha jóga, která především pomocí tělesných a duševních cvičení vede k ovládnutí těla a mysli a svou podstatou tedy vychází z rádža jógy, ale sama o sobě do základního dělení nepatří. V Indii se pod hatha jógou obvykle uvádí očistné techniky, tzv. šatkarmas.


O TÉHLE ROZSÁHLÉ CVIČEBNÍ METODĚ MŮŽEME HOVOŘIT JEŠTĚ HODINY, DNY, DOKONCE I TÝDNY 

Nicméně nejlepší je přijít a zkusit si to s námi

Těšíme se na Vás